O mně...

Jmenuji se Pavla Honzáková a zvu Vás na VOLNO u nás.

Narodila jsem se na Valašsku do láskyplné rodiny, kde se naslouchá, kde jsou lidé spolu a pro sebe. Oblíbila jsem si němčinu, udělala státnice a než jsem se stačila rozhlédnout - ocitla jsem se, já holka z vesnice, ve víru velkoměsta. Deset let, kdy jsem pracovala pro vídeňskou pobočku obchodní firmy v Praze, se rozjížděla slibná kariéra. Poznávala jsem práci v týmu, organizaci, zahraniční veletrhy i školení, časový stres, vedení i naslouchání.... Prošla jsem pracovními pozicemi od asistentky až k vedoucí obchodního úseku a každá z pracovních zastávek mi mnohé dala a mnohé naučila.

Stejně jako mě osud vyslal za prací do velkoměsta, přidal i zážitky z parádních cest po světě - od Indie, přes Finsko až do Kanady a USA ... to byl čas poznat jiné kultury, možnosti, lidi a rozšířil obzory.

Pak přišel návrat do valašských kopců. A zase je tu rodina. Tentokrát se mnohé jistoty pořádně zatřásly. Pracovní stresy a starosti jsou nic proti tomu, když se jedná o nemoc v rodině. Rodina je začátek i konec. Je to, co nás formuje a nejvíc se nás dotýká, když přijdou těžké chvíle. Věřili jsme, že společně to zvládneme. Díky za to!

A po strastiplném období a hledání toho správného místa k žití, mi začala kapitola o pohádkové chaloupce. Bylo to o náhodě nebo o snu? Bylo to o štěstí nebo o pracovitosti? Možná to bylo a je o víře. O víře, jakou máte. O víře, že když si člověk jde za svým, nebojí se práce a věří v sebe, tak dokáže cokoliv. Žiju na nádherném místě, obklopena přírodou, zvířaty a pohodou. Ale bez lidí - bez rodiny, bez kamarádů a přátel a bez víry v sebe, by to nešlo. To lidé jsou tvůrci příběhů i pohádek... herci i diváci. Jsem vděčná za každého, který mě cestou potkal.

A koučování? To přišlo jako na zavolanou po nejrůznějších pracovních zastávkách. Opět je tu Praha - školení, spolužáci, lektoři, výzvy, zkoušky a hurá, jsem certifikovaný kouč! Koučování mě pohltilo, obohatilo a čím dál víc mě baví a těší, vidět lidi růst.

Co by to bylo za pohádkovou chaloupku, bez prince? Ano i ten se objevil, ten VELKÝ zapadl do mozaiky mého života a spolu žijeme, tvoříme, mnohé motivujeme - a hlavně nespěcháme 😊. Ten MALÝ si nás vybral jako své rodiče, a tak se snažíme...

Stejně, jak se v moři střídá vlna za vlnou, střídá se počasí, střídají se životní období, proměny člověka, jeho vize, cíle i jeho průvodci, učitelé, žáci...

Někdy s Vámi lidé proplouvají už od mateřské školky, jindy se vlnky rozdělí a za ostrovem, za mořem času, se třeba znovu spojí. A jiné plují, odrazí se od skal či písčité pláže a peláší někam jinam, a tak to má být.

Mým mořem je teď rodinná pohoda roubené chaloupky, teplo kachlových kamen, vůně domácího chleba, studený čumák psí kámošky, trpělivá koňská hlava, tradice a rituály, organizování, plánování, zahrádka, turistika, jóga, horká sauna i ledové jezírko, naslouchání sobě i ostatním /taky se tomu říká koučování 😊 / a to vše tady, v našem VOLNU.

Věřím, že na mé vlně jede moje rodina, spousta báječných přátel a budu ráda, když některá z mých aktivit osloví i vás.

Věřte, že když si člověk jde za svým, nebojí se námahy a věří v sebe, tak dokáže cokoliv.

Přijďte na kus řeči, VOLNO je fajn!